Nový výzkum naznačuje, že socializace by mohla pomoci snížit riziko křehkosti později v životě.
Výzkumníci z Newcastle University zkoumali data o více než 2 000 mužích starších 65 let, kteří byli hodnoceni s osmiletým odstupem.
Účastníkům byly položeny otázky týkající se jejich společenského života, včetně podrobností o čase stráveném s přáteli a rodinou, dobrovolnictví, náboženských nebo společenských klubech, svátcích a četbě.
Výsledky ukázaly, že ti, kteří měli na začátku vyšší sociální angažovanost, měli o 31 % nižší riziko křehkosti, zatímco ti, kteří zvýšili svou sociální aktivitu během osmiletého období, zaznamenali o 23 % nižší riziko.
Tato zjištění zdůrazňují, jak mohou mít sociální spojení obrovský přínos pro naše fyzické zdraví, zejména později v životě, ale jaké účinky může mít zůstat ve spojení na náš mozek?
Mluvili jsme s doktorem Stevenem Allderem, konzultantem neurologa v Re: Zdraví kognicekteří vnesli trochu do tématu…
Může zůstat sociální později v životě pomoci oddálit kognitivní pokles?
„Udržování silných sociálních vazeb později v životě může pomoci oddálit kognitivní pokles tím, že udrží mozek aktivní a přizpůsobivý,“ vysvětluje Allder. „Když se společensky zapojíme, stimulujeme několik oblastí mozku odpovědných za jazyk, paměť, pozornost a emoce.
„Tato pokračující stimulace podporuje tvorbu nových nervových drah, proces známý jako neuroplasticita, který pomáhá zachovat kognitivní funkce a odolnost, jak stárneme.“
Jaký dopad může mít socializace na naši paměť?
Socializace později v životě může hrát významnou roli v podpoře a dokonce posílení paměti, říká neurolog.
„Smysluplná interakce zapojuje několik částí mozku současně, od oblastí, které zpracovávají jazyk a emoce, až po ty, které ukládají a získávají informace,“ vysvětluje Allder. „Když mluvíme, nasloucháme a sdílíme příběhy, v podstatě cvičíme mozek, aktivujeme hipokampus a prefrontální kůru, které jsou životně důležité pro vytváření a uchovávání vzpomínek. Tato nepřetržitá stimulace pomáhá udržovat nervová spojení a může dokonce podporovat růst nových.“
„Výzkum ukázal, že starší dospělí s častým sociálním kontaktem mají tendenci dosahovat lepších výsledků v testech paměti a kognitivních funkcí, což naznačuje, že aktivní společenský život může pomoci zachovat duševní ostrost a zpomalit pokles související s věkem.“
Může socializace pomoci zlepšit nějaké další kognitivní procesy?
„Navíc socializace podporuje výkonné funkce, jako je pozornost, řešení problémů a rozhodování,“ poznamenává Allder. „Zapojení do kontaktu s ostatními je výzvou pro mozek, aby se přizpůsobil, rychle zpracovával informace a zvládal více podnětů, podobně jako u kognitivních tréninkových cvičení.
„Pravidelná společenská aktivita pomáhá zachovat tyto dovednosti, které jsou nezbytné pro udržení nezávislosti a každodenního fungování.“
Může pravidelné sociální zapojení pomoci snížit riziko demence?Neurolog zdůrazňuje, že rostoucí důkazy naznačují, že pravidelné sociální zapojení je spojeno s nižším rizikem rozvoje demence.
„Sociální interakce stimuluje mozek podobně jako duševní cvičení, udržuje nervové obvody aktivní a přizpůsobivé,“ vysvětluje. „Pomáhá také regulovat stresové hormony a snižovat chronický zánět, což je obojí spojeno se zvýšeným rizikem poklesu kognitivních funkcí.
“Lidé kteří udržují blízké vztahy a často se zapojují do společenských nebo komunitních aktivit, s větší pravděpodobností zůstanou fyzicky aktivní, duševně stimulovaní a emocionálně vyrovnaní, což vše přispívá k dlouhodobému zdraví mozku. I když samotná socializace nemůže zabránit demenci, tvoří klíčovou součást holistické strategie prevence spolu s vyváženou stravou, pravidelným cvičením, dobrým spánkem a celoživotním učením.“
Jaký dopad může mít socializace na naši náladu a úroveň stresu?
Pozitivní sociální interakce, zejména tváří v tvář, spouští uvolňování hormonů štěstí, podporují pocity důvěry, spojení a štěstí.
„Pozitivní sociální interakce uvolňuje oxytocin a endorfiny. hormony, které podporují relaxaci, snižují hladinu kortizolu a zlepšují náladu,“ říká Allder. „Pocit propojení také poskytuje emocionální podporu během stresových období a chrání mozek před škodlivými účinky chronického stresu, o kterém je známo, že zhoršuje kognitivní výkon.“
Může socializace pozitivně ovlivnit naše duševní zdraví později v životě?
Udržování aktivního společenského života ve všech fázích života může mít hluboký pozitivní dopad na duševní zdraví, říká neurolog. „Pravidelná interakce s přáteli, rodinou a komunitou poskytuje emocionální podporu, snižuje osamělost a posiluje pocit sounáležitosti, což vše je nezbytné pro psychickou pohodu,“ říká Allder. „Sociální vazby stimulují uvolňování neurotransmiterů zlepšujících náladu, jako je serotonin a oxytocin, které pomáhají regulovat stres a podporují pocity klidu a štěstí. Také povzbuzují účel a rutinu, oba klíčové faktory pro udržení mentální odolnosti, jak stárneme.“
“Studie neustále ukazují, že starší dospělí, kteří zůstávají společensky angažovaní, vykazují nižší míru deprese a úzkosti, větší životní spokojenost a celkově lepší kvalitu života ve srovnání s těmi, kteří jsou sociálně izolovaní.
