Home zdraví Noční sovy s větším rizikem deprese v důsledku spánku a faktorů životního...

Noční sovy s větším rizikem deprese v důsledku spánku a faktorů životního stylu

2
0

Všímavost, celková kvalita spánku a konzumace alkoholu mohou pomoci vysvětlit, proč lidé, kteří zůstanou pozdě, mají větší riziko deprese, podle nové studie vydávajících 19. března 2025 v časopise Open-Access Journal PLOS ONE Simon Evans z University of Surrey ve Velké Británii a kolegy.

Předchozí výzkum ukázal, že noční sovy, které zůstanou pozdě, nazývají „večerní chronotypy“, mají více příznaků deprese než lidé, kteří jsou časnými stoupačkami, nebo „ranní chronotypy“. V nové studii Evans a jeho kolegové shromáždili data od 546 vysokoškolských studentů pomocí online dotazníku. Údaje zahrnovaly informace o spáncích, všímavosti studentů, všímavosti, tendence ruminací, užívání alkoholu a úrovně deprese a úzkosti.

Studie potvrdila, že lidé s večerním chronotypem byli vystaveni výrazně vyššímu riziku deprese a že asociace lze vysvětlit rozdíly v vědomí, kvalitě spánku a konzumaci alkoholu. V průměru byly večerní chronotypy horší kvalitu spánku, vyšší konzumaci alkoholu a působily s menší všímavostí než ranní chronotypy.

Studie byla omezená ve své schopnosti prokázat příčinu a účinek kvůli svému průřezovému návrhu, který se spoléhal na data pouze v jednom časovém bodě. Zjištění se navíc nemusí vztahovat na věkové skupiny mimo studenty univerzity zahrnutých do studie.

S ohledem na tyto námitky autoři dospěli k závěru, že intervence zaměřené na všímavost, spánek a užívání alkoholu mohou mít potenciál snížit riziko deprese, zejména mezi mladými dospělými.

Autoři dodají: „Vzhledem k tomu, že mnoho mladých dospělých má špatné duševní zdraví, jsou tyto zjištění studie obzvláště důležité, mnoho mladých dospělých má tendenci zůstat pozdě a výsledky poukazují na to, jak by bylo možné zavést zásahy, aby se snížilo riziko deprese.

Zdroj:

Reference časopisu:

Sevim, Gy, et al. (2025) Všímavost zprostředkovává souvislost mezi chronotypem a depresivními příznaky u mladých dospělých. PLOS ONE. doi.org/10.1371/journal.pone.0319915.

Zdrojový odkaz

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here