Očekává se, že do roku 2030 v Evropě poroste počet infekcí krevního řečiště rezistentních vůči lékům

Míra infekcí krevního řečiště způsobených bakteriemi rezistentními vůči lékům se v příštích pěti letech v celé Evropě podstatně zvýší, zejména v důsledku stárnoucí populace, uvádí nový dokument zveřejněný 4.^čt v deníku s otevřeným přístupem Medicína PLOS Gwenan Knight z London School of Hygiene and Tropical Medicine, UK, a kolegové.

Antimikrobiální rezistence (AMR) je celosvětová krize veřejného zdraví. Aby bylo možné účinně zacílit zásahy a sledovat pokrok směrem k mezinárodním cílům, je nutné přesně odhadnout, jak se bude zátěž AMR v průběhu času měnit.

V nové studii výzkumníci analyzovali data z více než 12 milionů rutinních krevních testů na náchylnost k bakteriálním infekcím ve 29 evropských zemích v letech 2010 až 2019. Použili tato data ke generování míry výskytu těchto infekcí a předpověděli, jak se může míra infekcí krevního řečiště rezistentních vůči lékům změnit do roku 2050, což odpovídá předpokládaným změnám populace.

Výzkumníci zjistili, že se předpokládá, že míra infekce krevního řečiště se bude zvyšovat, s různou zátěží v jednotlivých zemích a podle kombinace bakterií a antibiotik. Očekává se, že četnost poroste více u mužů než u žen u šesti z osmi studovaných bakterií a předpokládá se, že se zvýší dramatičtěji u starších věkových skupin (74+ let), zatímco u mladší populace se stabilizuje nebo sníží. Modelky, které neberou v úvahu věk a pohlaví, mohou zmeškat velkou část budoucí zátěže, zejména mezi muži a staršími dospělými, poznamenávají autoři. I při silných intervencích v oblasti veřejného zdraví bylo dosažení 10% snížení rezistentních infekcí do roku 2030 (v souladu s cíli OSN) možné pouze pro asi dvě třetiny kombinací bakterií a antibiotik, uzavřela studie.

Gwenan Knight dodává: „Naše studie ukazuje, že budoucí zátěž infekcí rezistentních vůči lékům nebude jednotná – mezi zeměmi budou značné rozdíly, stejně jako mezi věkovými skupinami a mezi pohlavími. Vidíme nejstrmější nárůst incidence předpokládaný ve starších věkových skupinách, zejména ve věku nad 65 let, což znamená, že pouhé zabránění dalšímu nárůstu rezistentních infekcí krevního řečiště by již bylo velkým úspěchem v oblasti veřejného zdraví.“

„Nejzajímavější mi připadalo spojení různých pramenů dat, aby se ukázal větší obrázek. Věk a pohlaví jsou v projekcích antimikrobiální rezistence stále zřídka zohledňovány, přesto mají skutečný rozdíl v tom, kdo je nejvíce postižen. Kombinace těchto faktorů s demografickými a infekčními trendy skutečně ukázala, jak náročné bude zvrátit neustálý nárůst infekcí krevního řečiště v celé Evropě..“

Spoluautorka Catrin Moore uvádí, „Je to fantastický krok vpřed k pochopení způsobu, jakým věk a pohlaví ovlivní zátěž infekcí rezistentních vůči lékům v různých evropských zemích v nadcházejících letech. To nám pomůže navrhnout intervenční studie zaměřující se v budoucnu na nejvíce ohrožené populace, abychom snížili úmrtnost a nemocnost spojenou s infekcemi odolnými vůči lékům..“