Chandrayaan-2 provedl vůbec první pozorování dopadu Slunce na Měsíc, říká ISRO

The Mise Chandrayaan-2, zahájená v roce 2019provedla vůbec první pozorování účinků výronu sluneční koronální hmoty (CME) na Měsíc pomocí svých palubních vědeckých přístrojů, uvedl v sobotu (18. října 2025) ISRO.

Toto pozorování by pomohlo pochopit lunární exosféru, velmi tenkou atmosféru Měsíce a vliv kosmického počasí na jeho povrch, uvedla vesmírná agentura se sídlem v Bengaluru.

Vypuštěna 22. července 2019 ze Sriharikota pomocí rakety GSLV-MkIII-M1, Chandrayaan-2 nesl osm experimentálních zátěží. 20. srpna 2019 byl Chandrayaan-2 úspěšně vložen na eliptickou dráhu kolem Měsíce.

Přestože byla komunikace s přistávacím modulem Vikram ztracena během jeho pokusu o přistání 7. září, Orbiter zůstává plně funkční a nadále funguje na oběžné dráze 100 km x 100 km kolem Měsíce.

Podle zprávy ISRO, jednoho z nákladu (na palubě Chandrayan-2), Chandra’s Atmospheric Compositional Explorer 2 (CHACE 2) zaznamenal účinky výronů koronální hmoty ze Slunce na lunární exosféru.

Primárním cílem užitečného zatížení CHACE-2 je studovat složení a distribuci měsíční neutrální exosféry a její variabilitu.

K výronům koronální hmoty dochází, když Slunce vyvrhne značné množství svého stavebního materiálu, obsahujícího převážně ionty hélia a vodíku.

Tyto účinky jsou na Měsíci významné, protože Měsíc je těleso bez vzduchu, které je příliš zbaveno jakéhokoli globálního magnetického pole, jehož přítomnost by chránila sluneční účinky na jeho povrchu.

„Pozorování z CHACE-2 ukázala zvýšení celkového tlaku denní lunární exosféry (velmi řídká atmosféra), když výron koronální hmoty (Slunce) dopadl na Měsíc. Celková hustota počtu (počet neutrálních atomů nebo molekul přítomných v prostředí na jednotku objemu) odvozená z těchto pozorování ukázala nárůst o více než řád,“ uvádí zpráva.

„Toto zvýšení je v souladu s dřívějšími teoretickými modely, které předpovídaly takový účinek, ale CHACE-2 na palubě Chandrayaan-2 pozoroval takový účinek poprvé.“

ISRO dále uvedl, že vzácná příležitost přímo pozorovat účinky výronu koronální hmoty (CME) s dopadem na Měsíc nastala 10. května 2024, kdy byla řada CME vymrštěna ze Slunce směrem k měsíčnímu povrchu.

Toto zvýšené množství sluneční koronální hmoty, která dopadla na Měsíc, zesílilo proces srážení atomů z měsíčního povrchu, čímž je uvolnilo do měsíční exosféry, což se projevilo zvýšením celkového tlaku ve sluncem osvětlené lunární exosféře.

Kromě toho, že toto pozorování posouvá hranice vědeckého chápání Měsíce a počasí v lunárním vesmíru, ukazuje také na výzvy při budování vědeckých základen na Měsíci.

Architekti lunární základny musí počítat s takovými extrémními událostmi, které by dočasně změnily měsíční prostředí, než účinky odezní, dodalo vydání.