Baltimore – studenti, kteří zažívají „naučenou bezmocnost“ – víra, že ani s úsilím nebudou postupovat – může odolat pomoci, rychle se vzdát akademického a akademického chování a projevovat pasivní chování, uvedli ve čtvrtek řečníci v Radě pro výjimečné děti.
Pro pedagogy a rodiny se tito studenti – ať už se zdravotním postižením nebo bez něj – zdá být líní, vzdorní a rezignovali na selhání, řečníci včetně učitelů speciálního vzdělávání z Alabamy řekli konferenci.
Nedostatek sebevědomí studentů a pocit bezmocnosti však může ve skutečnosti pramenit z traumat v raném dětství a z minulých negativních školních zkušeností. Ale vše není ztraceno, řečníci řekli: Naučenou bezmocnost lze odcizit prostřednictvím akademických intervencí a oslavou úspěchů – dokonce i malých úspěchů.
„Když dostaneme tyto děti a oni k nám přicházejí ve 3, 4, předškolním věku, musíme je začít pumpovat, abychom si mysleli, že mohou dobýt svět,“ řekla Michelle Griffin, specialistka na učení na Tarrant City School v Tarrant v Alabamě.
Zde jsou doporučení reproduktorů pro zvýšení odolnosti a kontroly studentů nad jejich učením:
Povzbuzujte růstové myšlení
Pro studenty s naučenou bezmocností se úspěch může cítit mimo dosah a vést je k tomu, aby věřili, že bez ohledu na to, jak tvrdě se snaží, budou chybět značka, řekla Danielle Edison, učitelka speciálního vzdělávání v městských školách Tuscaloosa v Alabamě.
V průběhu času může tento vzor přispět k významné mezeře v učení a k nižšímu akademickému úspěchu. „Uznáním těchto příznaků včasně a implementaci strategií, jak je čelit, můžeme studentům pomoci získat získání důvěry v jejich schopnost převzít vlastnictví jejich učení,“ řekl Edison.
Naučit studenty, aby měli růstové myšlení – přesvědčení, že schopnosti člověka se mohou zlepšit prostřednictvím strategií a odhodlání – může pomoci bojovat proti naučené bezmocnosti, uvedli řečníci.
Aby mohli studentům pomoci rozpoznat jejich potenciál zlepšit, mohou je pedagogové povzbudit, aby požádali o pomoc v případě potřeby. Učitelé by se také měli vyhnout práci pro studenty, stanovení nerealistických cílů nebo jim zabránit v chybách, uvedli řečníci.
„Můžeme povzbudit růstové myšlení tím, že pomáháme studentům používat neúspěchy jako příležitosti k učení spíše než nepřekonatelné bariéry,“ řekla Lena Cantrell, desetiletá pedagorie Alabamy, která se věnuje specializovanému vzdělávání v oboru speciálního vzdělávání na University of Alabama. „Studenti se stanou ochotnějším vytrvat, když vidí, že selhání je krok, ne zastávka.“
Mít podpůrné vzdělávací prostředí
Intervence zaměřené na vlastní kapitál jsou dalším důležitým nástrojem. Podle Cantrella mohou tito studentům pomoci cítit se oceněni a schopni úspěchu.
„Pěstování podpůrného prostředí hraje klíčovou roli,“ dodal Cantrell. „Když studenti vědí, že jsou v bezpečném, porozumění a povzbuzujícím prostoru, je pravděpodobnější, že se aktivně zapojí a riskují do své práce.“
Dávat studentům autonomii ve svém učení a povzbuzení je, aby se obhajovali za sebe, může posílit jejich dovednosti a důvěru v řešení problémů, řekl Cantrell.
To neznamená, že učitelé jsou na vedlejší koleji, řekla Amy Yarbrough, učitelka speciálního vzdělávání ve školách Alabama Jefferson County School. Učitelé mohou podporovat pocit kontroly studentů v jejich učení prostřednictvím fyzických a verbálních výzev nebo modelováním požadovaného úkolu.
Například tím, že studentům ukáže, jak zavřít plastový sendvičový sáček a poté povzbudit studenta, aby to udělal sám, může se student v této činnosti stát nezávislým, řekl Yarbrough.
Oslavte výhry
Aby učitelé pomohli studentům překonat negativní myšlenky na jejich potenciál, musí prokázat pozitivitu a povzbudit své studenty, aby byli realisticky optimističtí. To znamená oslavovat i malé kroky k úspěchu.
Pozitivní potvrzení může zvýšit motivaci a odolnost studentů, uvedli řečníci.
„Pomozte jim zažít úspěch znovu a znovu, aby to chtěli zažít více,“ řekl Griffin.
