The Associated Press
Ruský prezident Vladimir Putin pořádáním jaderných cvičení a chlubením se úspěšným testem průkopnické řízené střely s atomovým pohonem posílá poselství prezidentovi Donaldu Trumpovi: Moskva se nenechá zastrašit tím, že udělá ústupky vůči Ukrajině.
Tváří v tvář Trumpově výzvě k rychlému příměří a podlitin, novým americkým sankcím vůči ruskému ropnému průmyslu, Putin znovu připomíná USA a dalším západním spojencům Kyjev o svém jaderném arzenálu na podporu svých dlouhodobých maximalistických požadavků.
Řekl, že Ukrajina musí stáhnout své síly ze čtyř regionů, které Rusko anektovalo nelegálně, ale nikdy je zcela nedobylo, a také se musí vzdát své snahy vstoupit do NATO – požadavky odmítnuté Kyjevem a jeho západními spojenci.
Burevestnik, což v ruštině znamená „bouřlivák“, je první střelou na světě s jaderným pohonem. Tento pohon mu dává prakticky neomezený dolet, umožňuje mu loudat se celé dny, obíhat nepřátelskou protivzdušnou obranu a útočit z nečekaného směru.
Putin raketu poprvé oznámil v projevu o stavu země v roce 2018 spolu s několika dalšími potenciálními zbraněmi a prohlásil, že bude schopna se vyhnout protivzdušné obraně.
Vývoj Burevestniku, který byl NATO označen jako „Skyfall“, pokračoval navzdory hlášeným poruchám startu. V neděli hlavní ruský vojenský důstojník, generál Valerij Gerasimov, informoval Putina, že test Burevestniku 21. října byl naprostým úspěchem, který prokázal jeho schopnosti.
Střela zdolala 8 680 mil během 15hodinového letu s použitím jaderného paliva a provedla manévry „prokazující její vysoké schopnosti vyhýbat se raketám a systémům protivzdušné obrany,“ řekl Gerasimov.
Zatímco ruští představitelé neprozradili žádné podrobnosti o zbrani, zprávy ruských médií naznačovaly, že by mohla plout ve výškách až 160 stop, aby se vyhnula nepřátelskému radaru.
Putin nařídil Gerasimovovi, aby připravil potřebná zařízení pro nasazení Burevestniku a vypracování jeho provozních režimů.
Ruský vůdce tuto zbraň popsal jako reakci na americký protiraketový štít, který Washington vyvinul po svém odstoupení od americko-sovětského paktu z dob studené války, který omezoval protiraketovou obranu.
Ruští vojenští plánovači se obávali, že by protiraketový štít mohl svádět Washington k prvnímu úderu, který by vyřadil většinu moskevského jaderného arzenálu v naději, že zachytí malý počet přeživších raket vypálených v odvetu.
Burevestnik, stejně jako budoucí dron Poseidon s jaderným pohonem a vyzbrojeným jaderným zařízením s mezikontinentálním doletem, který rovněž oznámil Putin, byly prezentovány jako prostředky zaručené odvety za první úder.
Na rozdíl od konvenční řízené střely poháněné proudovými motory s doletem omezeným palivem, které může nést, má řízená střela s jaderným pohonem prakticky neomezený dolet a může se celé dny plahočit nad oceánem, než zasáhne cíl ze směru nechráněného protiraketovou obranou.
Tyto jedinečné schopnosti zahrnují obrovské technologické výzvy a potenciální radiační rizika – faktory, které přiměly USA v 50. letech minulého století opustit projekt rakety s jaderným pohonem poté, co jej považovaly za příliš nebezpečný pro vlastní vojenský personál a spojence.
Mnoho západních expertů bylo velmi skeptických ohledně ruské schopnosti postavit takovou raketu, přičemž někteří ji kvůli radiačnímu nebezpečí popisují jako „létající Černobyl“.
Při nehodě v roce 2019 zahynulo nejméně pět jaderných inženýrů a několik dalších bylo zraněno při explozi, o níž se USA domnívaly, že k ní došlo, když se ruští experti pokusili získat zpět prototyp Burevestniku, který se během dřívějšího testu zřítil do Bílého moře. Místní administrativa ve městě poblíž místa výbuchu oznámila krátký nárůst úrovně radiace.
Putin a Gerasimov neřekli, kde byla raketa testována 21. října, ale toho dne Rusko uzavřelo rozsáhlou oblast kolem souostroví Arctic Novaja Zemlya, kde proběhly předchozí testy Burevestniku, a rozmístilo v oblasti plavidla a letadla napojená na program.
Norský úřad pro radiaci a jadernou bezpečnost uvedl, že na žádné z jeho monitorovacích stanic nebyly dosud hlášeny žádné radiační špičky, informoval Barents Observer, což naznačuje, že konstruktéři Burevestniku mohli vyvinout návrh, který by zabránil radioaktivní kontaminaci.
Putin se od zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022 opakovaně oháněl ruskou jadernou silou a prohlásil, že Moskva je připravena použít „všechny prostředky“ k ochraně svých bezpečnostních zájmů. Nyní se znovu obrátil k jadernému zasílání zpráv, když Trump odložil plánovaný summit v Budapešti s Putinem a vyhlásil své první velké sankce proti Rusku.
Několik hodin po Trumpově oznámení Putin předsedal cvičení, které zahrnovalo všechny části ruské jaderné triády a představovalo cvičné odpaly mezikontinentálních balistických raket s jaderným potenciálem a ponorek, jakož i střel s plochou dráhou letu odpalovaných strategickými bombardéry.
Televizní záběry Putina, jak řídil jaderné cvičení, následovaly jeho podobnou akci během téměř 4 let staré války. Opakovaně varoval před tím, aby Kyjev zasáhl hlouběji do Ruska zbraněmi dodanými Západem nebo rozmístil západní jednotky na Ukrajinu.
Putin v pondělí také podpořil rozhodnutí Kremlem kontrolovaného parlamentu odstoupit od dohody s USA z roku 2000 o likvidaci obrovských zásob plutonia pro zbraně z dob studené války kvůli tomu, co zákonodárci označili za „nové protiruské kroky, které radikálně mění strategickou rovnováhu“.
Zatímco Putin deklaroval svou připravenost dál mluvit s Trumpem o možném ukrajinském urovnání, popsal také nové americké sankce proti největším ruským ropným společnostem jako „nepřátelský čin“, který by poškodil vztahy. Varoval, že Rusko se nenechá zastrašit.
„Je to pokus vyvinout nátlak na Rusko, ale žádná seberespektující země a seberespektující lidé nečiní žádná rozhodnutí pod tlakem,“ řekl.
Putin také varoval, že jakýkoli pokus Ukrajiny zasáhnout hluboko uvnitř Ruska zbraněmi delšího doletu dodanými Západem vyvolá „velmi vážnou, ne-li ohromující“ reakci Moskvy. O tři dny později si oblékl vojenské maskáče, aby obdržel zprávu o úspěšném zkušebním startu Burevestniku.
Trump v pondělí na dotaz ohledně testu reagoval podrážděně. „Musíte ukončit válku, válka, která měla trvat jeden týden, je nyní v brzkém čtvrtém roce. To je to, co byste měli udělat, místo testování raket,“ řekl.
Dodal, že „máme jadernou ponorku, největší na světě, přímo u jejich břehů,“ a „nepotřebujeme jít 8 000 mil“.
