Světový soud se rozhodl vyslechnout případ Vanuatu ohledně krizových závazků v oblasti klimatu | Zprávy o klimatu
Když John Warmington poprvé začal potápět útesy mimo svůj domov ve Vanuatově přístavu Havannah před 10 lety, korál vstal jako propadlý les – vysoké stojany staghorns rozvětvené do žlutých parohů, deskové korály vrstvené jako cahopíny a mraky vrhajících ryb propadly labyrintem.
„Věděli jsme každý centimetr toho útesu,“ řekl. „Bylo to jako přítel.“
Nyní je to nepoznatelné.
Poté, co Cyclone Pam v roce 2015 zblokoval útes, sediment z vnitrozemských řek udeřil korálové postele. Hvězdná hvězdice koruny zametala a pohltila zotavující se polypy.
Cyclones back-to-back v roce 2023 rozdrtil to, co zůstalo. Poté, v prosinci 2024, zemětřesení o velikosti 7,3 otřáslo mořským dnem.
Zbývá zbývajícím hřbitovem korály – bělicí trosky rozptýlené přes mořské dno, stanoviště se zhroutila a život zmizel.
„Vyšli jsme z vody v slzách,“ řekl Warmington, který na tomto jediném útesu zaznamenal tisíce ponorů. „Vidíme jen srdce.“
Tento srdeční zlom se stává běžnějším v tomto tichomořském ostrovním národě, kde zintenzivňující cyklony, stoupající moře a vniknutí do slané vody přetvářejí pobřeží a ohrožují každodenní život.
Od roku 1993 se hladiny moře kolem Vanuatu pobřeží vzrostly asi o 6 mm (0,24in) ročně – výrazně rychlejší než globální průměr – a v některých oblastech se tektonická aktivita tuto rychlost zdvojnásobila.
Ve středu bude mít Vanuatu svůj den u nejvyššího soudu na světě. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vydá poradenské stanovisko o tom, jaké zákonné povinnosti musí národy řešit změnu klimatu a jaké důsledky mohou čelit, pokud tak neučiní.
Případ vedený Vanuatu a podporovaný více než 130 zeměmi je považován za potenciální bod zlomu v mezinárodním zákoně o klimatu.
Názor nebude právně závazné, ale může pomoci utvářet budoucí úsilí o zodpovědnosti hlavních emitorů a zajistit financování a akce, které malé ostrovní národy musí přizpůsobit nebo přežít.
Přichází to po desetiletích frustrace pro tichomořské národy, které sledovaly, jak jejich vlast zmizí.
V Tuvalu, kde je průměrná výška jen dva metry (6,6 stop), více než třetina populace požádala o vízum pro migraci klimatu do Austrálie.
Do roku 2100 se předpokládá, že většina země bude pod vodou při přílivu.
V Nauru vláda začala prodávat pasy bohatým cizincům-nabízející bezplatný přístup k desítkám zemí-ve snaze generovat příjmy za možné úsilí o přemístění.
Vanuatu již hledal názory od jiných mezinárodních soudů a prosazuje uznání ekocidy – zničení životního prostředí – jako zločin u Mezinárodního trestního soudu.
Ne všechny tyto účinky lze připsat pouze změně klimatu, řekla Christina Shawová, generální ředitelka Vanuatu Environmental Science Society.
K poklesu ekosystému také přispívají pobřežní rozvoj, tektonický pokles, sopečné erupce, odlesňování a znečištění.
„Vanuatuovo prostředí je svou povahou docela křehké v tom, že je mladá s úzkými útesy, má malá částka ornice a je pravidelně ovlivňována přírodními katastrofami,“ uvedla. „Ale musíme přemýšlet o dalších dopadech člověka na naše životní prostředí.“
Poškození se neomezuje pouze na domy, zahrady a útesy – natahuje se na místa, která se kdysi považuje za nedotknutelné.
Na ostrově Pele sedí šéf vesnice Amos Kalsont v hrobě svého bratra, když vlny proti zlomeným náhrobkům napůl pohřbeným v písku.
Při přílivu sedí jeho bratr i otcovy hroby jen pár délek paží od moře. Některé domy a zahrady již byly přesunuty do vnitrozemí a vniknutí slané vody poskvrnilo primární zdroj pitné vody komunity.
Nyní komunita zvažuje přemístění celé vesnice – ale to by znamenalo, že by půdu ponechali ručně, aby jejich prarodiče vyčistili ruku.
Mnoho z Vanuatu je i nadále odhodláno stavět něco silnějšího a doufají, že zbytek světa je bude podporovat.
Zpět v přístavu Havannah, John Warmington stále ponoří útes, který považuje za část své rodiny. Zatímco hodně z toho odešla, on a jeho manželka Sandy začali vysazovat korálové fragmenty v naději, že obnoví to, co zbývá.
