Politické boje, když Írán řídí sankce, přetrvávající hrozba války | Zprávy o konfliktu mezi Izraelem a Íránem

Teherán, Írán – Zatímco obnovené sankce a přetrvávající šance na obnovení války s Izraelem přetrvávají, úřady v Íránu zaujímají vzdorovitý postoj, který však maskuje žokejství o vliv uvnitř vládnoucího establishmentu.

Sankce OSN byly znovu uvaleny tento měsíc evropskými mocnostmi prostřednictvím mechanismu „snapback“ jaderné dohody z roku 2015 se světovými mocnostmi. Jednání mezi Íránem a E3 – Francií, Německem a Spojeným královstvím – nebyla úspěšná v zabránění opětovnému zavedení sankcí a Írán dal najevo, že není ochoten kompromis ve svém postoji.

Írán věří, že souhlas se současnou dohodou navrženou Západem – včetně požadavku úplného zákazu íránského jaderného obohacování – by se rovnal kapitulaci.

Sankce však dále oslabují íránskou ekonomiku, která již trpí, přičemž inflace nyní dosahuje více než 40 procent.

A to spolu s narůstající veřejnou frustrací nutí vládu, aby nacházela politiku, která zažene kritiku, zatímco pod povrchem bublá politický boj.

Vzdor

Nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí zaujímá vůči Spojeným státům a jejich spojencům vzdorovitý postoj a v televizním projevu na začátku tohoto týdne prohlásil, že Teherán se „nepodřídí nátlakům“ ze strany Washingtonu.

Také osobně střílel proti Donaldu Trumpovi a řekl, že americký prezident během svého výlet tento měsíc na Blízký východ pro dohodu o příměří v Gaze. Trump řekl, že dohoda o Gaze vznikla částečně kvůli 12denní válce Izraele s Íránem, která začala po překvapivých izraelských úderech v polovině června.

Nejvyšší íránští vojenští velitelé také tvrdí, že se zotavili ze ztrát utrpěných během války a jsou připraveni znovu odpálit balistické střely a další projektily na zájmy Izraele a USA, pokud bude země napadena.

„Naše další reakce bude určitě silnější než reakce na 12denní válku,“ řekl Mohammad Pakpour, který byl jmenován vrchním velitelem Sboru islámských revolučních gard (IRGC) poté, co byl jeho předchůdce zavražděn Izraelem.

Aby Írán podpořil toto poselství a získal podporu veřejnosti, nadále zdůrazňuje nacionalistické cítění – něco, co teokratický establishment před válkou sotva dělal.

V hlavním městě a po celé zemi úřady nadále zvedají sochy a transparenty zobrazující íránské krále a mýtické postavy pocházející staletí před islámem ve snaze ukázat, že Íránci po tisíciletí zatlačili ozbrojené nepřátele.

Tento týden byla v isfahánském Shahinshahr odhalena obří socha, která zobrazuje Rostama, legendárního hrdinu v perské mytologii, na svém slavném koni, jak bojuje se zlým drakem.

Kromě toho organizace podporovaná obcí umístila na boky náklaďáku projíždějícího Teheránem obrovské obrazovky, zobrazující římského císaře zajatého perským císařem, spolu s modernějšími snímky, včetně odpalování íránských raket.

(Překlad: Když tep města praskne pýchou. V ulicích se zobrazuje poselství ‚poklekněte před Íránci‘.)

Íránci pod tlakem

Ale i když Írán projektuje vojenskou připravenost a nacionalistickou hrdost, čelí zhoršujícím se ekonomickým bolestem.

Kromě rostoucí inflace se místní měna pohybuje poblíž historicky nízké hodnoty vůči americkému dolaru poté, co Chameneí odmítl přímé rozhovory s Washingtonem.

Znovuuvalení výše zmíněných sankcí odmítá Írán spolu s Čínou a Ruskem, kteří tvrdí, že původní sankce nyní podle podmínek jaderné dohody z roku 2015 vypršely.

Diplomatická debata o této otázce ale nepřináší žádnou úlevu pro Íránce, kteří bojují pod tíhou rostoucích cen a stagnujících mezd.

Místní omezení zůstávají v platnosti, včetně připojení k internetu a GPS.

Íránská vláda umírněného prezidenta Masouda Pezeshkiana tvrdí, že nebyla schopna zrušit internetová omezení – navzdory předvolebnímu slibu, že tak učiní – kvůli válce s Izraelem. Nebyla uvedena žádná časová osa, kdy mohou být zrušeny státní bloky na téměř všech globálních sociálních médiích, službách zasílání zpráv a tisících webových stránek.

Velká omezení existují již více než 15 let a byla zintenzivněna pouze jako součást a koordinované úsilí státu v posledních letech.

O povinný hidžáb se také vedou boje s tvrdými frakcemi vyzývá k přísnějšímu vymáhání kodexu oblékání.

Obklíčená vláda, která se potýká s rozpočtovým deficitem, energetickou krizí a spoustou dalších strastí, uvedla, že neutrácí peníze na prosazování hidžábu, ale místní zprávy naznačují, že dodávky takzvané „mravní policie“ jsou v některých městech zpět v omezeném počtu.

Smrt Mahsy Amini v září 2022 ve vazbě morální policie odstartovala celonárodní protesty, které trvaly měsíce, během nichž byly zabity stovky demonstrantů a desítky bezpečnostních sil. V souvislosti s protesty bylo od té doby státem popraveno několik lidí.

Předtím došlo k jednodennímu ztrojnásobení cen ropy v listopadu 2019 vedlo k celonárodním protestům. Íránské úřady během těchto protestů zavedly svůj první téměř úplný výpadek internetu, což vytvořilo precedens, který vedl k ještě přísnější verzi během války s Izraelem, která v jednu chvíli opustila zemi s 3% připojením k internetu.

Íránské vlády, které se obávají dalších protestů, od té doby zaplatily miliardy dolarů na dotacích, aby se vyhnuly zvýšení cen pohonných hmot navzdory všeobecné inflaci. Pezeshkianova administrativa tento týden opět popřela, že by plánovala zvýšit cenu ropy, v reakci na místní média a zatvrzelé rivaly v parlamentu, kteří tvrdili, že je bezprostřední zdražení.

Vládě se v úterý podařilo dokončit dlouholetý plán, přičemž prezident podepsal zákon, který ratifikuje podmíněné přistoupení Íránu k Úmluvě OSN o potlačování financování terorismu (CFT).

S výhradou let bojů mezi tvrdými a reformistickými tábory v Íránu patří tato legislativa mezi ty, které vyžaduje mezivládní Finanční akční skupina (FATF) se sídlem v Paříži, aby zajistila soulad s mezinárodními zákony proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Ti pro tvrdí, že Írán bude i nadále finančně ostrakizován, pokud nebudou schváleny zbývající návrhy zákonů, zatímco zastánci tvrdé linie tvrdí, že Írán bude mít větší potíže s obcházením sankcí a financováním svých regionální spojenci pokud dodržuje předpisy o finanční transparentnosti.

Konkurenční politické osobnosti v centru pozornosti

Několik významných íránských osobností také v posledních týdnech dominuje pozornosti veřejnosti, médií a soupeřících frakcí, protože země zůstává zapletena do sporů mezi světovými mocnostmi.

Hlavní z nich byli poradce nejvyššího vůdce Aliho Shamkhanihoa bývalý prezident Hassan Rúhání.

Shamkhani – který přežil izraelský útok během červnové války – byl téměř deset let až do roku 2023 tajemníkem íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti, je současným členem nejvyšší vojenské rady a řídí USA sankcionované námořní impérium s jeho rodinou která tvoří součást íránské flotily duchů lodí, které obcházejí ropná embarga. Rouhani v současné době nezastává žádnou oficiální funkci, ale zůstává vlivnou osobností.

Tento týden uniklo na internet rok staré video, které ukazuje svatební obřad pro Shamkhaniho dceru, na kterém se objevuje bez hidžábu.

Zahraniční média oponující establishmentu uvedla, že soukromé video poukazuje na korupci a pokrytectví mezi íránskými představiteli. Konzervativní místní média však uvedla, že tento krok byl zorganizovaný ze zahraničí, aby vyvolal neshody, a pozorovatelé zaznamenali, že obřad se zdál být událostí pouze pro ženy a blízcí rodinní příslušníci a ženich byli jediní přítomní muži, a proto negovali nutnost, aby nevěsta nosila hidžáb.

Rúhání je také silně kritizován na místní úrovni, většinou kvůli rozpadu jaderné dohody z roku 2015 podepsané během jeho předsednictví a její roli při zrušení sankcí OSN.

Během posledních dvou týdnů byl tvrdohlavými politiky napadán za to, že je „zrádce“ a poškozuje zemi svými jednáními se Západem.

Rouhani byl také kritizován Shamkhani za to, že o tom údajně věděl a lhal IRGC sestřelily let PS752a jeho bývalý šéf centrální banky ho obviňuje z údajného vyprázdnění vládních pokladen od zlatých mincí během svého prezidentování, aby zacpal díry v rozpočtu.

Začátkem října odvolací soud Spojeného království potvrdil dřívější rozhodnutí nařizující zabavení významného londýnského sídla National Iranian Oil Company v hodnotě asi 100 milionů liber (přes 130 milionů dolarů), aby pomohl uspokojit arbitráž za 2,4 miliardy dolarů udělená emirátské firmě.

Rozhodnutí má kořeny v dohodě o dodávkách plynu, kterou Írán uzavřel s firmou ve Spojených arabských emirátech v roce 2001. Dohodu podpořila Rúháního vláda, ale po odporu ze strany zastánců tvrdé linie selhala, což vedlo k tomu, že Írán byl nucen zaplatit tučné škody. Obě strany se nadále navzájem obviňují.

Rúhání, který byl vyloučen ze státní televize řízené zastánci tvrdé linie, zveřejnil tento týden na internetu další video a uvedl, že uvolněná omezení bezprostředně po válce s Izraelem nyní zmizela. Aniž by jmenoval nějaké konkrétní zákony – ale v pravděpodobném náznaku pravidla hidžábu – řekl, že jakýkoli zákon, který je proti 90 procentům společnosti, je „bezpředmětný“.

Tento týden vyvolal v Íránu kontroverzi také generálmajor Yahya Rahim Safavi, bývalý šéf IRGC a nejvyšší vojenský poradce nejvyššího vůdce, který státní televizi řekl, že si přeje „dobré mučednictví“, jako je zabití USA nebo Izraelem, namísto umírání v posteli nebo v bazénu.

Jeho komentáře rozzuřily rodinu zesnulého bývalého prezidenta Akbara Hášemího Rafsandžáního, zakladatele íránského establishmentu po revoluci v roce 1979 a nejvyšší podporovatel reformního tábora, jehož smrt v bazénu v roce 2017 změnila politickou dynamiku v Íránu.